Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Muzeum Kraslické dráhy

Z tisku

Napsali o nás



Muzeum získalo další zajímavé unikáty

V kraslickém muzeu je k vidění řada skvostných unikátů.

KRASLICE – Stále nové exponáty přibývají v Muzeum Kraslické dráhy. Návštěvníci si tak na jaře mohou přijít prohlédnout nové přírůstky a rozšířit si tak své znalosti o místní železnici. Sbírka je plná unikátních zařízení, která dnes už člověk jen tak neuvidí. Jde například o stroj na tisk jízdenek, zabezpečovací tabule ze stavědla, telefonní aparáty, vysílačky, dobové dokumenty či nádražácké uniformy. Tím, že je expozice věnovaná trati Sokolov – Kraslice – Klingenthal, může se muzeum chlubit i zajímavými kousky ze sousedního Německa. 
„Některé věci jsou zapůjčené ze zrušeného muzea v Klingenthalu. Je zde ale třeba i stavědlový přístroj z nádraží Pernštejn,“ pověděl jeden z průvodců muzea Karel Kasl. „Když se lidé ptají, k čemu který předmět sloužil, rád jim vše vysvětlím. Třeba takový bubnový zabezpečovací přístroj. Dříve se jeho pomocí stavěla vlaková cesta,“ poznamenal Kasl. 
Průvodci přiznávají, že návštěvnost bývá spíše nárazová. Někdy přijde jednotlivec, jindy zase skupinka. Přes zimu je muzeum zavřené. Na jaře – 31. března, se ale opět otevře veřejnosti.
Dějiny Kraslické dráhy se začínají psát od roku 1876. V tomto období byl dokončený úsek mezi Sokolovem a současnou zastávkou Kraslice - předměstí. Za deset let pak byla trať prodloužena až do Německa. Dnes se této historii věnuje právě Železniční spolek Klub M 131.1 v Kraslicích, který muzeum provozuje od roku 2010.
 Expozice je umístěná v jedné z budov vlakového nádraží.

zdroj:www.poznejsokolovsko.cz 6.2.2012


 

 

 

Muzeu přibívají exponáty, má jich už přes čtyři stovky

Už přes čtyři stovky exponátů nashromáždilo Muzeum železnice v příhraničních Kraslicích. To se stále více dostává do povědomí lidí na české i německé straně. Lidé tam obdivují řadu zajímavých exponátů, mezi kterými nechybí například kolejové uzávěry, stroje na tisk lepenkových jízdenek, ale třeba také staré jízdní řády nebo přepravní pomůcky, které v dnešních vlacích cestující už jen tak neuvidí. Návštěvníci pak mohou také nahlédnout do dobových dokumentů. Dominantou muzea je pak pojízdná rozhodna na měření kolejí.

„Letos přibylo do sbírky několik dalších exponátů,“ říká spokojeně Robert Koutný z Železniční společnosti M131.1, která muzeum před několika lety vybudovala v prostorách bývalé nádražní restaurace. „Patří mezi ně například mechanický zabezpečovací přístroj z 20. až 30. let, který sloužil přímo ve stanicích,“ přiblížil Koutný. Připomněl, že 1. října Kraslická železnice, jak se jí dříve říkalo, oslavila výročí 125 let. „Alespoň tedy dnešní úsek ze zastávky Kraslice do Kraslice Předměstí. Navíc ve stejném roce bylo postavené nádraží v sousedním Klingenthalu,“ poznamenal. 

Muzeum železnice je umístěné ve dvou velkých místnostech. Návštěvníci si mohou prohlédnout i historické dokumenty. Zajímavostí je třeba také takzvaná kantovačka z dvacátých let. Jedná se o tyč, která se používala na obracení kolejnic. Lidé mohou obdivovat i dobové uniformy. „Věci sbírám už roky. Některé nám půjčují samotní lidé ze soukromých sbírek, další kolegové z Německa,“ doplnil Koutný. 

Expozice je zaměřena na trať Klingenthal – Kraslice – Sokolov. Vlaky po ní začaly jezdit v roce 1876. Návštěvníci ji mohou navštívit každou sobotu v době od devíti do čtrnácti hodin, a to až do 3. prosince, kdy se s veřejností na zimu rozloučí při Mikulášské jízdě, kdy budou po železnici jezdit parní vlaky. Dveře muzea se pak znovu otevřou koncem března. 

Návštěvu muzea plánuje o víkendu Městská knihovna v Kraslicích, která připravila vycházku zaměřenou na historii této železnice. „Uskuteční se v sobotu, kdy sraz je v deset hodin před tamním kulturním střediskem. Odtud se vydáme do Muzea Kraslické dráhy, pak ulicemi nad nádražím ke hřbitovu a zpět do knihovny, kde bude vycházka ukončena opékáním vuřtů,” zve návštěvníky ředitelka kraslické knihovny Jana Obstová.

 Jiří Drozdík Sokolovský deník 7.10.2011


Muzeum Kraslické dráhy otevřeno

     V sobotu 29. května byl slavnostně zahájen provoz Muzea Kraslické dráhy. Jeho expozice, věnovaná historii, současnosti i technickým zvláštnostem regionální dráhy ze Sokolova přes Kraslice do saského Klingenthalu, je umístěna v budově bývalé restaurace na kraslickém „horním“ nádraží. Byly tak završeny více než pětileté snahy Železničního spolku Klub M 131.1 o důstojnou prezentaci železniční trati, nacházející se v údolí řeky Svatavy na hranici Krušných hor a Halštrovské mezihoří.

      „V rámci přípravy expozice jsme museli provést alespoň ty nejnutnější opravy dlouhodobě neudržovaného objektu, který byl postaven v roce 1903“, informuje nás předseda spolku Ing. Karel Mareček, který měl především tyto činnosti na starosti. „Byla opravena zatékající střecha, objekt byl zabezpečen, změn doznaly i rozvody vody a elektrického proudu. Samozřejmostí byly i opravy interiéru v obou velkých výstavních (dříve hostinských) sálech a dalších prostorách“, pokračuje pan Mareček.

      Ve výstavních prostorách je umístěna řada trojrozměrných předmětů, které dokumentují různá odvětví železniční dopravy. Z větší části jsou majetkem spolku; část pak zapůjčily některé soukromé osoby a také kolegové ze spřáteleného spolku z Německa. Mezi nejstarší artefakty patří původní kolejnice Kraslické dráhy z roku 1875 (provoz na prvním úseku trati byl zahájen 1. června 1876) nebo unikátní zařízení stavědla z kraslického zhlaví nádraží Klingenthal. Na četných panelech se pak může zájemce seznámit nejen z historií trati, ale také s hnacími vozidly, která zde byla provozována, s mostními stavbami, vlečkami, nádražími, městy a obcemi v regionu. Pozornost je věnována také osobnostem, jež mají (nebo v minulosti měly) k dráze vztah. Ke zhlédnutí jsou i videoprogramy s tématikou zdejší regionální dráhy. Časem přibude možnost prostudovat si staré předpisy, jízdní řády či literaturu, věnovanou železnici.  

      Pozvání  zřizovatele muzea přijal senátor Parlamentu České republiky Pavel Čáslava, který „odstartoval“ provoz muzea coby výpravčí vybavený červenou čepicí, výpravkou a píšťalkou. Přítomni byli představitelé a zástupci města, společnosti Viamont, okresního muzea a dalších institucí. Nechyběli ani přátelé ze Spolkové republiky Německa a také Ing. Karel Beneš, který se problematikou drážních muzeí v naší republice dlouhodobě zabývá. Mrzí nás ovšem neúčast zástupců Českých drah i SŽDC. I tyto firmy významně přispěly k vybudování vůbec prvního (a zatím tedy jediného) muzea na území města Kraslic.

      Muzeum Kraslické dráhy  otevřeno je otevřeno každou sobotu v době od 9.00 do 16. hodin.

      Současně  se rozeběhly práce na přípravě venkovní expozice muzea, která bude umístěna v prostoru zastávky Hřebeny. Její součástí budou, kromě tamější historické výpravní budovy, v nedávné době zachráněné, především předměty z odvětví železniční infrastruktury.

Obzor 2010 autor:Robert Koutný

 

V příhraničí otevřeli muzeum železnice

Kraslice - Stroj na tisk lepenkových jízdenek, kolejová uzávěra, staré jízdní řády, přepravní pomůcky a řada dobových dokumentů. To je jen zlomek toho, co mohou návštěvníci zhlédnout v nově otevřeném muzeu železnice v Kraslicích na Sokolovsku.
 

O víkendu ho v nádražní budově na hlavní vlakové stanici veřejnosti představila Železniční společnost M131.1. Exponáty pochází nejen z její sbírky, některé jsou dlouhodobě zapůjčené ze soukromých sbírek a od kolegů ze sousedního Německa. „Právě na trať Klingenthal – Kraslice – Sokolov, po které začaly vlaky jezdit v roce  1876, je muzeum zaměřené,“ říká Robert Koutný, který stál u zrodu myšlenky vybudování muzea. K vidění jsou i stará razítka, uniformy a nově třeba i kolejnice z roku 1875.
 

Nadšenci Kraslické železnice, jak se jí dříve říkalo, plánují rozšíření muzea. Vzniknout by mohla například ještě modelová kolejiště. „Prostor je tu i pro výuku tvorby železničních modelů nebo pořádání přednášek,“ doplnil Koutný. Muzeum bude přístupné vždy v sobotu od devíti do čtrnácti hodin.

Muzeum připravuje venkovní expozici

V železniční stanici v Hřebenech by mohlo vzniknout venkovní muzeum. Vybudovat ho plánují nadšenci ze Železniční společnosti M131.1, kteří o víkendu vůbec poprvé představili veřejnosti muzeum železniční trati Klingenthal – Kraslice – Sokolov. „Chceme muzeum v Kraslicích postupně rozšiřovat a součástí by mohla být i venkovní expozice v Hřebenech,“ řekl Robert Koutný, který stál u zrodu muzea železnice.
 

V Hřebenech by tak podle jeho slov mohly stát třeba drezíny, stará návěstidla a výhybky. „Už jsme dokonce požádali o odkoupení pozemků,“ poznamenal Koutný. Zajímá ho také, jaký bude osud tamní nádražní budovy, kterou již nynější železniční přepravce nevyužívá. „Doufáme, že se zachrání,“ přeje si Koutný. Mluví se o tom, že by ji mohla koupit obec Josefov a postarat se o její obnovu.
 

Trať, na kterou se Železniční společnost M131.1 zaměřila, nesla dříve název Kraslická trať. První vlaková souprava na ni vyjela v roce 1876. Právě tehdy byl dokončen úsek mezi Sokolovem a dnešní zastávkou Kraslice - předměstí. O deset let později byla dráha prodloužena do sousedního Německa. Propojení hranice přes Kraslický průsmyk přitom podle historiků bylo již od začátku hlavním cílem

Sokolovský denník. 1. 6. 2010 autor: Jiří Drozdík

 


Muzeum železnice přivítá první návštěvníky

Kraslice – Vůbec první návštěvníky přivítá v sobotu muzeum zaměřené na železniční trať Sokolov–Kraslice–Klingenthal.

V prostorách nádražní budovy na hlavní vlakové stanici v Kraslicích, kde dříve bývala pivnice, ho otevřou nadšenci ze Železniční společnosti M131.1. „Brány muzea se otevřou v 9.30 hodin,“ řekl včera jeden z autorů myšlenky vybudování unikátního muzea v příhraničí.
 

Díky exponátům se návštěvníci podívají do minulosti Kraslické trati, jak se jí dříve říkalo. Muzeum je přitom zaměřené nejen na provoz a přepravu, ale také na samotnou infrastrukturu železnice. K vidění budou staré jízdní řády, přepravní pomůcky, uniformy, historické plány a řada dobových dokumentů.

Chybět nebudou ani trojrozměrné exponáty. Promítat se pak bude i na obří obrazovce. Zajímavostí je podle Koutného i železniční návěstidlo, které jako vůbec poslední sloužilo v Sokolově. „V nádražní budově jsme instalovali i mnoho informačních tabulí, na kterých jsou zajímavé informace třeba i o obcích podél trati a podobně,“ sdělil Koutný s tím, že provozní doba po slavnostním otevření bude zatím vždy v sobotu od 9 do 16 hodin.

Sokolovský denník. 28. 5. 2010 autor: Jiří Drozdík

Nadšenci otevřou první muzeum železniční trati

Kraslice – Expozice bude zatím otevřená každou sobotu. Nadšenci mluví o rozšiřování muzea.

Brány nového muzea, které nemá ve městě obdoby, se otevřou koncem příštího měsíce v Kraslicích. Slavnostně ho zpřístupní nadšenci ze Železniční společnosti M131.1, kteří z bývalé pivnice přímo v budově hlavního nádraží vybudovali muzeum zaměřené na trať Sokolov – Kraslice – Klingenthal.
Podle jednoho z autorů myšlenky otevření muzea Roberta Koutného se návštěvníci podívají do minulosti Kraslické trati. Právě takový měla název.
„Expozici jsme zaměřili nejen na provoz a přepravu, ale také na infrastrukturu železnice,“ přiblížil Koutný. K vidění tak budou staré jízdní řády, přepravní pomůcky, uniformy, historické plány a řada dobových dokumentů. Chybět nebudou ani trojrozměrné exponáty. Promítat se pak bude i na obří obrazovce. Zajímavostí je podle Koutného i železniční návěstidlo, které jako vůbec poslední sloužilo v Sokolově. „V nádražní budově jsme instalovali i mnoho informačních tabulí, na kterých jsou zajímavé informace třeba i o obcích podél trati a podobně,“ poznamenal.
 
Muzeum tak poskytne informace nejen pro děti a dospělé, ale i odborníky. Některé exponáty si lidé budou moci dokonce vyzkoušet.
Přípravy otevření muzea trvaly měsíce. Některé exponáty nadšenci koupili sami, jiné pochází ze soukromých sbírek. „Spolupracovali jsme s podobným spolkem z německého Klingenthalu nebo třeba s vlastníkem tratě, kterým je Správa železniční dopravní cesty, a se soukromým přepravcem Viamont, který v současné době trať provozuje,“ doplnil Koutný.
 
Historie takzvané Kraslické trati se píše od roku 1876. Právě tehdy byl dokončen úsek mezi Sokolovem a dnešní zastávkou Kraslice - předměstí. O deset let později byla dráha prodloužena do sousedního Německa. Propojení hranice přes kraslický průsmyk přitom podle historiků bylo již od začátku hlavním cílem.
 
Železniční společnost M131.1 plánuje slavnostní otevření konkrétně na sobotu 29. května. Otevřeno by pak mělo být každou sobotu od 9 do 16 hodin. Pokud by byl o exponáty enormní zájem, provozní doba by se rozšířila ještě na neděli.
 
Fanoušci kraslické železniční trati se později chtějí pustit do rozšiřování muzea. Mluví se například o stavbě modelového kolejiště. V plánu je i venkovní expozice v Hřebenech, kdy by venku mohly stát výhybky a části železniční techniky.
 
Sokolovský denník. 17. 4. 2010 autor: Jiří Drozdík
 

Oslavy na Kraslické dráze se vydařily

V závěru května letošního roku uplynulo již deset let od chvíle, kdy provoz na Kraslické dráze, tedy na regionální trati Sokolov–Kraslice, převzala společnost Viamont. Tato firma tehdy dostala trať v délce dvacet čtyři kilometrů (s příhraničním úsekem pak o tři a půl kilometru více) do pronájmu a stala se tak nejen provozovatelem dráhy, ale i dopravcem v osobní i nákladní dopravě. Kromě vlastní trati byly předmětem pronájmu od Českých drah i všechny budovy, pozemky a také trojice lokomotiv řady 714 a osm osobních vozů tehdejší řady Bix (nyní Btx 261).

Pro úplnost si připomeňme, že úplně první vlak se žluto-černým logem společnosti vyjel 24. května 1998 přesně ve 4.18 hodin z Kraslic. Jeho strojvedoucím byl Lubomír Kotala, jako vlakvedoucí zde měl službu pan Jiří Nachmüller. Vlak nesl číslo 17003 a ve stanici Oloví, která leží v polovině trati, se křižoval s vlakem čísla 17000, který ze Sokolova vyjel o tři minuty později.

Za deset let pod křídly Viamontu doznala trať mnoha změn. Na mnoha místech byl rekonstruován železniční svršek a zvýšena traťová rychlost až na šedesát kilometrů za hodinu. Došlo ke zjednodušení kolejového rozvětvení některých stanic, včetně vybudování nových nástupišť s výškou hrany 550 mm nad temenem kolejnice, která jsou potřebná pro provoz nízkopodlažních vlakových souprav. Změn doznalo i zabezpečení trati. Postupně byl zaveden zjednodušený provoz podle převzatého služebního předpisu ČD D3 v celé trati se sídlem dirigujícího dispečera nejprve v Oloví, potom ve Svatavě a nyní opět v Oloví.

Nedlouho po převzetí trati, již v červnu 1998, obnovil soukromý dopravce po tříleté přestávce dopravu do zastávky Hraničná v blízkosti státní hranice se Spolkovou republikou Německo. Necelé dva roky poté dochází k rekonstrukci celého přeshraničního úseku, včetně výstavby nového mostu „Eiserne Brücke“ v Klingenthalu. Po více než padesáti letech, 28. května 2000, je obnovena mezinárodní doprava přímými vlaky zatím v úseku Zwickau–Kraslice. Později jsou tyto spoje prodlouženy až do Sokolova a o víkendech do stanice Karlovy Vary dolní nádraží či po Tepelské dráze až do Mariánských Lázní.

K tomuto účelu má Viamont od německého dopravce Vogtlandbahn GmbH, který se stal později součástí britského koncernu Arriva, v pronájmu nízkopodlažní jednotky řady 654, známější pod obchodní značkou RegioSprinter. Zajímavostí těchto vozidel je, že jsou vybavena i pro městský tramvajový provoz a po kolejích pouliční dráhy ve Zwickau zajíždějí až do samého centra města. Oslavy desetiletého působení firmy Viamont na Sokolovsku se konaly deset let a týden poté – konkrétně v sobotu 31. května.

Zvláštní vlak, vedený „Desirem“ řady 642, přivezl z Karlových Varů do Kraslic čestné hosty v čele s náměstkem ministra dopravy České republiky Emanuelem Šípem. Nebyl v Kraslicích poprvé. Měli jsme možnost se s ním setkat již na počátku roku 1995, kdy se ve funkci generálního ředitele Českých drah zúčastnil slavnostního zahájení provozu na první novodobé soukromě provozované dráze z Kraslic do Hraničné. Provoz zde byl tehdy zajišťován v součinnosti Města Kraslice a železničního spolku Klub M 131.1 Sokolov. Doprovázel ho jeho nezapomenutelný náměstek Jan Zenkl, který měl ke Kraslicím i ke Kraslické dráze velmi vřelý vztah a v našem úsilí nás podporoval. Obnovení přeshraniční dopravy, o které se tolik zasloužil, se již bohužel nedočkal…

Ale vraťme se z historie do slavné poslední květnové soboty. Kromě obvyklých projevů očekával čestné hosty i další návštěvníky na kraslickém nádraží bohatý program. Vyhrávala karlovarská country kapela KV Expres a svoje umění předváděly mažoretky. Zejména děti si mohly prohlédnout vystavená hnací vozidla jak Viamontu, tak i německého Vogtlandbahnu, k prohlídce byly připraveny i kolejové mechanismy dceřiné společnosti Viamont DSP. Velkým lákadlem byla také možnost prohlídky Muzea Kraslické dráhy.

Naši zatím rozpracovanou expozici navštívily desítky lidí. Věřím, že se k nám nepřišli pouze ochladit, vždyť venku bylo kolem třiceti a u nás příjemných asi šestnáct stupňů, řekl předseda Klubu M 131.1 Sokolov a také současně ředitel sokolovské divize a. s. Viamont Cargo Karel Mareček.

Budování Muzea Kraslické dráhy začalo před dvěma lety v okamžiku, kdy sokolovským přátelům železnice byly nabídnuty prostory po bývalé celnici a úřadovně policie v budově stanice Kraslice. Když se naskytla možnost získat do pronájmu pro instalaci expozice vhodnější sousední budovu restaurace, využili jsme této možnosti. A tak jsme začali takřka od nuly. Po provedení nezbytných stavebních úprav, které zahrnovaly opravu střechy, opravy vnitřní fasády včetně vymalování, jsme instalovali část expozice věnované železniční infrastruktuře. Zpřístupnit muzeum pro veřejnost bychom chtěli v letních měsících letošního roku, uzavírá svou informaci inženýr Mareček.

Expozice muzea je připravována za spolupráce s kolegy ze spřáteleného spolku Eisenbahnfreunde Klingenthal, který také „dodal“ některé exponáty. Podporu projevili, a to nejen příspěvky ve formě exponátů, také oba železniční dopravci působící v Karlovarském kraji – společnosti České dráhy a Viamont. Díky spolupráci všech těchto institucí tak vzniká vůbec první muzeum na území města Kraslice.

Na své si při oslavách přišli i filmaři a fotografové. Po celý den měli možnost si vyfotit již zmíněnou jednotku Desiro, která během hezkého a příjemného dne obstarala několik párů pravidelných spojů mezi Kraslicemi a Sokolovem.

Robert Koutný

 


 Konečně železniční muzeum i v Karlovarském kraji

Přiznivci železniční dopravy v Karlovarském kraji se dočkají i ve svém kraji železničního muzea. Vzniká ve dvou sálech bývalé restaurace v budově železniční stanice Kraslice.

 

„Výstavní předměty, bezplatně zapůjčené ze SRN, jsou doplňovány exponáty z majetku spolku Klub M 131.1 Sokolov, Českých drah, Viamontu i soukromých majitelů. Muzeum nebude koncipováno jen jako „mrtvá“ expozice. Budou zde exponáty, jejichž činnost si návštěvníci budou moci vyzkoušet, exponáty, které zaujmou jak dětské, tak i dospělé návštěvníky,“ řekl kurátor sbírek Robert Koutný s tím, že současně bude Muzeum Kraslické dráhy i jakýmsi dokumentačním centrem. „K dispozici zde bude literatura a další tiskoviny k historii nejen trati ze Sokolova do Klingenthalu, ale i dalších železnic v oblasti,“ doplnil. Muzeum by mělo být otevřené vždy v sobotu. Přístupné už bylo při oslavách železnice.

Soukromý přepravce Viamont iniciativu spolku přivítal. „Je lepší tu mít muzeum než hospodu. Jde o zajímavou myšlenku, která se musí dotáhnout do konce,“ řekl Pavel Raška, vedoucí střediska Regionální dráhy Viamont v Kraslicích.

Co je to vlastně ta Kraslická dráha?
Kraslická dráha, to je takové, řekl bych, obchodní pojmenování regionální železniční trati Sokolov – Kraslice – Klingenthal. Kromě Kraslické dráhy máme obdobně pojmenovány Slavkovskou dráhu, Tepelskou dráhu a Krušnohorský Semmering.
Kde v Kraslicích muzeum vzniká?
Muzeum vzniká péčí železničního spolku Klub M 131.1 Sokolov v budově bývalé nádražní restaurace v železniční stanici. Jsou zde dva velké sály. Jeden je věnován železniční infrastruktuře, druhý železničnímu provozu a přepravě. Při přípravě expozice spolupracujeme se společnostmi Viamont a České dráhy a zejména s partnerským spolkem Eisenbahnfreunde Klingenthal.
Co obsahuje vaše expozice?
V naší expozici jsou jak návěstidla, stavědlové přístroje či uniformy, tak kupříkladu panely věnované různým tématům – historie, vlečky, kolejová vozidla, obce v regionu či třeba stavby na trati.
Jaký je cíl železničního muzea?
Naším cílem je, aby se nejednalo právě jen o muzeální expozici, ale také o jakési studijní centrum věnované drahám v regionu. Současně chceme, aby v expozici našli něco návštěvníci všech generací.
Máte budovu muzea ve vlastnictví?
Budova je zatím v majetku Správy železniční dopravní cesty, ale již máme požádáno o její odprodej.
Co ještě se v souvislosti s novou muzeální expozicí připravuje?
Současně se připravuje i venkovní expozice, která bude umístěna v zastávce Hřebeny. Zde budou návěstidla, výhybka a další rozměrnější exponáty. Významným exponátem bude i vlastní budova nádraží, která je v původním stavu, kromě pozdější přízemní přístavby. V případě Hřeben navazujeme na aktivity pana Bedřicha Loose a starosty Ládi Čížka při revitalizaci zdejší lokality.

Text převzatý z internetového vydání Sokolovského deníku.

 


 

Lamentace a hněv. Démanty noci. Kraslice

 

 

Setkání na nádraží.                    

Ale představte si, koho jsem v těch Kraslicích v neděli dopoledne potkal. Zašel jsem se projít na nádraží a vidím, že tam mezi kolejemi postává hlouček, z něhož trčí tyč od mikrofonu, a někdo tam má kameru a já poznávám režiséra Romana Vávru a najednou vidím, že tam stojí Arnošt Lustig... Tak na ně zírám, kde se tady berou, a oni mě uvidí a taky trochu zírají a Arnošt Lustig říká, kde se tedy bereš, bejku?, protože tak on říká všem, a já říkám: já jsem tady, prosím, na prázdninách, tady bydlí moje máma, víte, a oni aha, tak nám něco řekni o Kraslicích, tak jsem začal přednášet hodně zeširoka, začal jsem původně slovanskou osadou Krásný les, z čehož údajně vzniklo jméno Graslitz, a pak jak to tu osadili ve 12. století cisterciáci z kláštera ve Waldsassenu - ti mniši byli cosi jako devolopeři nebo prospektoři - kousek za hranicemi v Bavorsku a pak že Kraslice v roce 1370 získaly městská práva od Karla IV. a potom že tu byly za Šliků doly, neboť jsme přece v Rudohoří (Erzgebirge), ale už v 16. století bylo stříbro a měď vytěženy a pak to tu upadalo a v 17. století to tady koupili Nosticové, po kterých zůstal v Sokolově, v Jindřichovicíh a u Šindelové zámek, a pak se tu vyrábělo kdeco, slavné jsou trumpety z Amati, ale to taky už je jen matný stín slávy, jo a taky se tu narodil Julius Meinl, zakladatel rodu, kterému patří samoobsluhy po celé Evropě, ale teď to v Kraslicích vypadá, že tu chcípl pes, víte, ale jinak je to tady hezké, že? A co tady děláte vy, smím-li se zeptat? Já jsem tady utíkal z transportu, řek Arnošt Lustig, tady Američani bombardovali nádraží, nás sem vezli v dobytčácích z Mauselwitzu, to byla pobočka Buchenwaldu, a my jsme využili toho zmatku a zdrhli, a ten drobný pan vedle něho přitakal, neboť to byl Jiří Justic, který utíkal s ním. A já se plácnul do čela, no jo, vždyť já jsem to už někde slyšel... A zastyděl jsem se, že o tom nevím víc. Takže Démanty noci mají počátek tady! řekl jsem užasle a Lustig řekl jo, kus je toho licence, nebyli jsme dva, ale čtyři a některé scény jsem tam přidal, ale ti dědci, jak nás chytili, ti byli skuteční. A tak jsem poslouchal Arnošta Lustiga a říkal si, že to by se také mělo o Kraslicích vědět, že tady, na trati mezi Klingenthalem a Kraslicemi, se zrodila jedna velká novela, jíž předcházel strašný zápas, který se naštěstí přiklonil na stranu života.

Arnošt Lustig.

Kraslickému nádraží bych se měl také věnovat, že ano. Každé ráno v sedm nula jedna jsem odsud odjížděl na gymnázium do Sokolova, trať znám nazpaměť: Kraslice Dolní nádraží - Rotava - Oloví - Hřebeny - Luh nad Svatavou - Svatava - Sokolov. Jeden tunel, několik mostů, pořád to jede podél Svatavy, říčky, jejíž jméno tu zbylo po těch Slovanech, protože i Němci jí říkají Zwota tedy Svatá. Za těch let ovšem trať končila v Kraslicích, i když od roku 1884 vedly koleje do Saska, tedy do Klingenthalu, pak do Plavna (Plauen), Cvikova (Zwickau) až třeba do Berlína. A mám-li o nějaké věci v Kraslicích napsat, že se povedla, což chci udělat, pak je to tohle: od roku 2000 provozuje tuhle trasu firma Viamont a dělá to myslím skvěle a je to příklad - a teď to myslím vážně, i když to zní jako fráze - příhraniční spolupráce nebo regionalismu nebo tak. Trať je napojena na německou síť společnosti Vogtlandbahn GmbH. čili Fojtské dráhy (Fojtsko je kraj, který je právě mezi Saskem a Bavorskem), jezdí tu krásné německé vlaky, na hranicích se vymění jen personál a člověk si koupí za stovku lístek a může celý den jezdit po velkém kusu Německa, dojet až třeba do Saské Kamenice čili Chemnitz nebo na druhou stranu do Bavorska, do Hofu nebo kam chcete a zase se v klidu vrátit, protože to jezdí skoro každou hodinu. Zkuste to, já to dělám každé prázdniny, teď jsem zatím neměl čas, ale pojedu zase, vážně je to skvělý výlet.     Hospoda na nádraží.  

Už bych se skoro chystal k další lamentaci nad bídným stavem téhle bývalé nádražní hospody, kterou pamatuju jako slušně zaplivanou čtyřku, která však účelu posloužila, a když přijel nějaký můj kamarád, často jsme to zalomili rovnou tady, takže z Kraslic toho příliš neměl. Zavřeno už tady může být tak deset let a barák, který je vzorovou ukázkou pěkné c. a k. drážní architektury, se měnil v ruinu. Ale když jsem šel kolem, k mému údivu byly otevřeny dveře, tak jsem tam vlezl a obě místnosti jsou plné různých drážních instrumentů a zařízení a po stěnách jsou informační tabule a takové věci, protože ono se tady připravuje vlakové muzeum! Z toho jsem byl nadšený a dal se do řeči s panem Karlem Marečkem, který je předsedou drážního spolku a dává to tady do kupy. A on říkal, že by to tady mohli do konce roku otevřít a že to bude atrakce, protože v Kraslicích vlastně žádné muzeum není, a přitom by mohlo být, aspoň tedy hudebních nástrojů, tak zatím bude tohle. A až se opraví fasáda, tak to bude chlouba města a člověk se nebude stydět, když sem někdo přijede, třeba z německé strany, kde to přece jen vypadá jinak, řekl jsem já, ale pan Mareček mě upozornil, že v Klingenthalu se chystá zbouraní tamního nádraží, neboť tam chtějí postavit obchoďák. Já se podivil, protože to nádraží znám a je krásné, zakroutil hlavou a řekl, že pitomci jsou všude. Ale aspoň, že v Kraslicích se něco podařilo.

Úryvek z článku serveru Tyden.cz . Autor Jiří Peňás

 

 

 

Domů


© 2009-2012 Železniční spolek Klub M 131.1

 

TOPlist